V současném stavebnictví je slovem štuk (z ital. stucco) označována jemná maltová směs zrnitosti max. do 1,5 mm, která se v tenké vrstvě nanáší na jádrovou omítku. Jedná se tak o povrchovou vrstvu – finální úpravu omítky. Nanáší se v kašovitém stavu a po ztuhnutí je tvrdá a poměrně křehká.

Nejčastěji je používán vápenný štuk. Takový štuk se dělá cca z 1/3 vápenného hydrátu a 2/3 jemně mletého vápence nebo jemného křemičitého písku. Pokud by velikost zrna přesáhla cca 1,5 mm, je velmi obtížné takový materiál již filcovat a jednalo by se už o omítku jádrovou.

Druhy štuku podle druhu pojiva

 - vápenný

 - vápenosádrový

 - sádrový

 - cementový

Druhy štuku podle zrnitosti

 - jemnozrnný (velikost zrna do 0,5 mm)

 - hrubozrnný (velikost zrna do max. 1,5 mm)